Český rozhlas České Budějovice,
Lidé se zdravotním postižením potřebují často pomoc nejen se zdánlivě běžnými věcmi, ale taky s příspěvkem na péči nebo získání průkazu ZTP. Pro tyto účely je na jihu Čech speciální poradna Národní rady osob se zdravotním postižením. S jakými dotazy se na ni klienti obrací nejčastěji? Tak nejen o tom budeme mluvit s naším hostem, právníkem poradny Markem Müllerem.
Marek Müller, právník poradny Národní rady osob se zdravotním postižením v Českých Budějovicích, naším dnešním hostem, vítejte v našem studiu. V současném režimu, jak jsem se dozvěděl, ta poradna v Českých Budějovicích funguje zhruba od roku 2016, ale vy jste do ní nastoupil o něco málo později. Je to tak?
mluvčí 4, Ano, ano, je to tak.
mluvčí 5, A kdy přesně.
mluvčí 4, V lednu 2018
redaktor Asi by bylo důležité na úvod říct, kde poradna sídlí tady v Českých Budějovicích?
mluvčí 4, Přesná adresa je Lanova 16, České Budějovice. Je to v objektu, který je určen pro kanceláře, takže je to kancelářská budova.
redaktor No, a dá se říct, že to je vlastně v centru města.
mluvčí 4, Je to v centru města, je to přístupný ze zastávek autobusové hromadné dopravy, takže záleží, odkud kdo chce přijet, dá se tam dostat od zastávky Senovážné náměstí. Pošta v obou směrech a ze zastávky U Koníčka nebo někdo může docházet ze zastávky Senovážné náměstí, dům kultury. Takže si myslím, že je poradna přístupná prostředky městské hromadné dopravy a pro lidi, který mají problémy s pohyblivostí, chci říct, že poradna je bezbariérová, to znamená, že tam je přístup výtahem, protože sídlíme ve druhém patře.
Matěj Vodička, redaktor Ano, to je velmi důležité. Pojďme teď k dalším věcem důležitým. Dá se vaše poradenství rozdělit do nějakých kategorií? A řekněme, existuje třeba nějaká oblast, která je mezi klienty nejžádanější.
mluvčí 4, My poskytujeme poradenství osobám se zdravotním postižením a seniorům, kteří se dostali do nepříznivé sociální situace s vlivem zdravotního stavu nebo věku, poskytujeme poradenství v oblastech příspěvku na péči, invalidních důchodů, průkazů osoby se zdravotním postižením, sociální služby v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižení a v dalších oblastech, které se bezprostředně týkají života osob se zdravotním postižení. S tím, že nejčastěji se setkáváme s tím, když je klientovi zamítnuta žádost o invalidní důchod, příspěvek na péči a průkaz osoby se zdravotním postižením, kdy my poskytujeme poradenství a pomáháme klientům s přípravou námitek, odvolání a v některých případech správních žalob s tím, že naše poradenství, jak jsem říkal, poskytujeme seniorům a zdravotně postiženým a také pečujícím osobám, se kterými buď řešíme nepříznivou sociální situaci osob se zdravotním postižením a seniorů, anebo řešíme problematiku, která je spojena s tím, že někdo je pečující osobou, takže poskytujeme poradenství, za jakých podmínek je pečující osobě hrazeno zdravotní pojištění, že to má nějaké zákonné podmínky a za jakých podmínek je doba péče o osobu závislou na pomoci druhé fyzické osoby započítána do doby pojištění sociálního, kterou je nutné získat pro splnění nároku na invalidní nebo starobní důchod.
Matěj Vodička, redaktor Ano, čili to pole vaší působnosti je opravdu široké. Už to tady zaznělo, že vy v poradně působíte jako právník Když se zeptám, s jakými prosbami se na vás lidé obrací nejčastěji, tak předpokládám, že se to bude asi trochu odrážet od toho, co jste říkal. To znamená, že lidé nejčastěji chodí, když si potřebují právě vyřídit příspěvek, nebo když stát příspěvek zamítne.
mluvčí 4, Jsou to, já bych to rozdělil do takovýchhle oblastí. Může to být člověk, který je kvůli úrazu nebo nějakému onemocnění dlouho v pracovní neschopnosti, takže poskytujeme poradenství v tom, jak dlouho může ta pracovní neschopnost trvat, za jakých podmínek je možné prodloužit podpůrčí dobu, po kterou je vypláceno nemocenské pojištění nebo dávka nemocenské z nemocenského pojištění, pak klienty směrujeme, jakým způsobem podat žádost o přiznání invalidního důchodu, příspěvku na péči, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na zvláštní pomůcky. Seznamujeme je s tím, jakým způsobem probíhá řízení o podání, když je uvedených žádostí u příspěvku na péči, klienty seznamujeme s tím, jak probíhá sociální šetření v místě bydliště žadatele, no, a potom se s klienty setkáváme dále také tehdy, pokud ty žádosti jsou jim zamítnuty, tak se klienti obracejí na naši poradnu se žádostí o pomoc, zpracování námitek nebo odvolání. A jak už jsem uvedl, je to nejvíce u invalidních důchodů, příspěvku na péči a průkazu osoby se zdravotním postižením. S tím, že naše poradenství buď poskytujeme tak, že klientům radíme, jak ty námitky zpracovat, jaké informace do nich mají uvést, nebo pokud klient nemůže, tak mu pomůžeme zpracovat návrh takového odvolání nebo námitek s tím, že si pak do takového návrhu může cokoliv doplnit, upravit a přizpůsobit svoji situaci s tím, že my naše poradenství poskytujeme telefonicky, emailem, anebo formou osobních konzultací. A ještě jsem chtěl říct, že klientské hodiny máme pondělí a ve středu od devíti do tří hodin s polední pauzou, polední pauzou od 12 do jedné hodiny a ve čtvrtek od devíti do 12. Doporučujeme se předem na osobní konzultaci objednat, aby se třeba nestalo, že tam bude někdo jiný před klientem a klient by musel čekat, než skončí konzultace s předchozím klientem, je možné se na konzultaci dostavit i mimo konzultační hodiny, ale po předchozí domluvě.
teď mě zajímá, Marku, čistě jedna praktická věc. Existují třeba nějaké webové stránky, na které se lidé mohou taky obrátit se svými dotazy, právě s těmi, o kterých jsme mluvili před chvílí?
mluvčí 4, Já bych chtěl říct, že máme stránky na adrese www.nrzp.cz/poradna, kde jsou informace o všech poradnách, které Národní rada osob se zdravotním postižením zřizuje. Poradny máme ve 12 krajích, hlavním městě Praze, Brně, Olomouci, Otrokovicích, Pardubicích, Jihlavě, ve Zlínském kraji, teda v Otrokovicích a potom v Karlových Varech a Českých Budějovicích a samozřejmě v Praze a ve Středočeském kraji ve Slaném. Máme tam informace o konzultačních hodinách, kontakty emailové, telefonické a právě adresy, kde ty poradny je možné najít, jak se ptáte na ty dotazy, právě, že dotazy můžete posílat na emailové adresy jednotlivých poraden, ale také na webových stránkách Národní rady osob se zdravotním postižení je uvedena nebo je k dispozici eporadna, kde právě odpovídají na dotazy, které lidé pokládají přes webové stránky, na které jste se ptal, takže tam je možné také položit ty dotazy a i na základě třeba těchto dotazů pak je možné se objednat do poradny na konzultaci a probrat potom konkrétní situaci klienta nebo zájemce o službu.
Matěj Vodička, redaktor Ano, výborně. To jsou další velmi užitečná informace. Mě zaujala jedna věc. Národní rada osob se zdravotním postižením dokonce poskytuje poradenství i lidem z Ukrajiny. Využívají toho tito lidé z válkou zmítané země.
mluvčí 4, Určitě u nás v poradně, zejména když začal válečný konflikt na Ukrajině, tak jsme poskytovali poradenství zejména o humanitární dávce, na kterou tehdy měli občané z Ukrajiny nárok. A Sledujeme samozřejmě i vývoj v této oblasti i nadále.
Matěj Vodička, redaktor Dále jsem se dočetl, že jednou z častých stížností vašich klientů, dá se říct, poraden po celé republice, je, že se neustále mění legislativa pro tento sektor. Marku, souhlasíte s tím? A jsou ty změny opravdu přínosné?
mluvčí 4, Já pokud bych měl odpovědět jako svůj názor, tak ona legislativa se obecně mění velmi často v různých oblastech různých skupin a života různých skupin osob. Pokud jde o poradny, tak my se snažíme pomoc klientovi s orientací v té situaci, v tom legislativním prostředí tu situaci řeší. Pomáháme klientům se v té situaci orientovat, odkazovat na právní předpisy, s tím, že legislativní odbor naší organizace připomínkuje různé zákony, které se dotýkají života osob se zdravotním postižením. V současné době probíhá například legislativní proces u novely zákona o sociální službách, kde naše organizace usiluje o navýšení příspěvku na péči v prvním a druhém stupni, protože ve druhém stupni ten příspěvek byl v loňském roce navýšen minimálně a u prvního stupně nedošlo již několik let k valorizaci příspěvku na péči vůbec.Takže teďko novela tohoto zákona je v Senátu a pokoušíme se o to, aby Senát přijal pozměňovací návrh k tomu zákonu a aby zákon, až se vrátí do Poslanecké sněmovny, aby tak poslanci ještě jednou mohli posoudit, jestli zůstanou u své verze toho zákona o sociálních službách té novely, anebo jestli přijmou verzi Senátu, která by navýšila příspěvek na péči. Náklady obecně se zvyšují na život vlivem inflace, růstu cen, cen energií. Takže samozřejmě se to dotklo i života pečujících osob, které často mají jako jeden z příjmů pouze příspěvek na péči, anebo i další sociální dávky, se kterými taky pomáháme při jejich vyřizování nebo poskytujeme pečujícím osobám informace o těchto dávkách. A Národní rada osob se zdravotním postižení také usilovala o navýšení příspěvku na mobilitu pro lidi, který jsou závislí na dýchacích přístrojích a u nichž tyto přístroje fungují po celý den. A tudíž došlo k velkému nárůstu cen za elektřinu, když se navyšovaly ceny energií, takže i o to se naše organizace zasazovala.A ještě jsem chtěl říct, že vlastně Národní rada osob se zdravotním postižením je poradním orgánem vlády a připomínkujeme právě ty zákony, které mají vliv a dopad na život osob se zdravotním postižení a seniorů.
Matěj Vodička, redaktor Zajímá mě jedna věc. Řešíte v poradně i případy, kdy dochází k diskriminaci nějakého handicapovaného člověka a jak se vlastně něco takového dá vyřešit.
mluvčí 4, Pokud jde o diskriminaci, ono problém je často v přístupu, jo, že v současné době jsou například terminály platební, terminály dotykové, čili nemají tu klávesnici, aby tam například nevědomý člověk mohl zadat PIN, takže pak se dostaneme do situace, že dostaneme dotykový terminál a nevidomý tak musí nahlásit někomu PIN, což se dostáváme do takové nestandardní situace. Problém může být u bankomatů, který třeba jsou jako již umístěny a nejsou přístupné například osobám na vozíku. Takže to je také problém v přístupnosti. Potom máme v rámci poradenství kolegyně, která se zabývá odstraňováním architektonických bariér, to znamená v přístupnosti budov, že tam taky pak může být problém, že se člověk, ten zdravotní postižený do té budovy nedostane, byť je to objekt, kde jsou poskytovány různé služby kulturní, vzdělávací, zasazujeme se o zpřístupnění škol a dalších institucí. Já konkrétně jsem třeba členem pracovní skupiny pro vyrovnávání příležitostí osob se zdravotním postižení v Jihočeském kraji, kde se i tato problematika probírá. No, a pak samozřejmě problém může být i v různých předsudcích, neznalosti života lidi se zdravotním postižením, takže se naše organizace snaží šířit osvětu o životě lidí se zdravotním postižením. Pořádáme různé konference. Já konkrétně a naše, moje kolegyně z poradny máme přednášky, semináře pro různé úřady státní správy nebo úřady městských samospráv pro kraj, semináře o tom, jak komunikovat a jak se chovat k osobám se zdravotním postižením. Měli jsme seminář s příslušníky Městské policie, příslušníky Hasičského záchranného sboru. A to je taky důležité, že to v umožňuje lepší přístup k osobám se zdravotním postiženým. Snažíme se tam popisovat i situace, do kterých se člověk se zdravotním postižením může dostat. Teď nedávno jsme s nima měli školení v Kaplici, kde jsme je vyprávěli právě o různých možnostech pomoci, o takové té přirozené pomoci osobám se zdravotním postižením, když se s nimi setkáte například na úřadě na ulici, takže i tohle přispívá k lepší přístupnosti a odstraňuje to takové ty komunikační bariéry nebo aspoň pomáhá je to odstraňovat.
Matěj Vodička, redaktor Jinými slovy, těch aktivit je hodně. Marku, teď jedna trošku osobní otázka, vy jste sám dokázal i přes zrakové postižení úspěšně vystudovat Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, dokonce taky obor sociální péče na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Myslíte si, že jsou podmínky pro studenty se zdravotním a postižením na těch tuzemských vysokých školách v současnosti, řekněme, dostatečné.
mluvčí 4, Tak já bych odpověděl trochu šířeji. Člověk, ten zdravotní postižený, ať je to tělesné postižení, zrakové postižení, ale člověk s poruchami, různými poruchami učení potřebuje při studiu na vysoké škole podporu. Pro mě ta podpora spočívala v tom, že jsem potřeboval převést studijní texty do podoby přístupné pro osoby se zdravotním postižením, do elektronické podoby – to třeba na právnické fakultě zajišťovalo středisko pro pomoc studentům se speciálními vzdělávacími potřebami při studiu na teologické fakultě jsem využíval pomoci i střediska teiresias při Masarykově univerzitě, které mi poskytovalo také učebnicové texty, studijní texty, které jsem potřeboval, abych mohl složit studijní, s tím, že samozřejmě jsem se při studiu na obou školách neobešel bez asistence, která mi pomáhala při doprovodu na přednášky, na oběd a na různé školní akce, na praxi atd. Na teologickéě centrum pro podporu studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, respektive na Jihočeské univerzitě, v době, kdy já jsem končil studium na Karlově univerzitě, to centrum v době mého studia již fungovalo, potíž vždycky byl za mého studia na právnické fakultě u asistentů, protože ty asistenty dělali studenti našich fakult nebo těch fakult, kde jsem studoval, no, a samozřejmě dneska na právnický fakultě třeba studenti často chodí na brigády, už pracují z různých advokátních kancelářích, takže ty asistenty nebylo často jednoduché úplně sehnat, ale musím říct, že mi vyšli na Karlově univerzitě a na právnické fakultě vstříc a nějakým způsobem se podařilo sehnat i finanční prostředky na asistenta, kterého jsem si potom sehnal sám a pomáhal mi při doprovodu do školy ze školy, protože já kromě toho, že nevidím, mám ještě sluchové postižení, takže ta orientace po Praze je pro mě vždycky složitá a chtěl jsem říct, že v dnešní době už by měli bejt na veřejných vysokých školách nebo jsou centra pro podporu studentů se zdravotním postižením, která jim poskytují potřebnou pomoc.Už nemůžu teď mluvit z osobní zkušenosti, protože na právnické fakultě už od roku 2018 nejsem a teologickou fakultu jsem ukončil roce 2013. A myslím si ale, že je velice dobře, že nějaká ta pomoc a podpora při tom studiu na vysoké škole je, protože to studium je náročný často pro lidi bez zdravotního omezení, natož pro studenty, který mají nějaké zdravotní postižení, ať je lehčí nebo závažnější.
Matěj Vodička, redaktor No, jak náročné bylo pro zdravotně postižené období covidu?
mluvčí 4, No, to bylo celkem náročný, protože došlo, za prvé k sociální izolaci, k sociálnímu vyloučení zdravotně postižených osob ještě většímu, protože byly uzavírány různé služby, rehabilitace, pohybové aktivity, které jsou pro lidi s různými druhy zdravotního postižení velice důležité, tím pádem také docházelo k odsunu plánovaných zdravotních zákroků, na které lidi se zdravotním postižením nebo s různými zdravotními komplikacemi čekali. Problém například byl i to, že jak se často měnily různé informace, měnila se podoba těch vládních opatření, tak často klienti neměli aktuální informace o tom, co zrovna platí, kdy, kde, jak a kam je možné dojít si nakoupit, jak se tam měnila ta otevírací doba pro určité skupiny osob No, a v tomhle tom naše poradenství jsme poskytovali i v době covidu, neměli jsme sice osobní konzultace, ale řešili jsme klienty jejich potíže formou telefonických a e mailových konzultací, protože i doba nebo fungování úřadu bylo omezeno, tak některé úkony, podání žádosti, tak se daly různé přílohy a různé dokumenty zasílat na úřady i emailem s tím, že stačilo, aby byly oskenovaný a podepsaný, takže tohle období bylo jako náročný, protože jak říkám, docházelo k té sociální izolaci, spolky, které pro lidi se zdravotním postiženým zajišťují různé volnočasové aktivity, klubovou činnost, tak to všechno fungovalo pouze z onlinu, některé aktivity byly třeba pro nás možný jen z online prostředí. No, ale zase ne každý má přístup k těm technologiím, které to umožňují. Takže to nebylo jednoduché.
Matěj Vodička, redaktor No, tak naštěstí můžeme říct, že už je toto období bezpečně za námi. Doufám, doufejme taky, ano, doufám. Též. Marku, ještě poslední otázka taky asi nebude úplně příjemná, ale musím se na to zeptat, protože jsem to zaregistroval v médiích. Vedení Národní rady osob se zdravotním postižením si v závěru loňského roku stěžovalo, že situace lidí s handicapem v Česku se zhoršuje. Souhlasíte s tím? A co považujete za ty největší problémy?
mluvčí 4, No, jak už jsem uvedl, ono by se to dalo rozdělit taky do několika oblastí. Zhoršuje se asi v tom, že skutečně došlo k výraznému zvýšení cen všeho, co potřebují lidé ke svému životu, takže bydlení, energie, potraviny, toto se samozřejmě dotklo života lidí se zdravotním postižením, tím pádem se to dotklo i pečujících osob, jejichž často jediným příjmem může být právě příspěvek na péči, který jim dává příjemce příspěvku za to, že o ně pečují, takže jak už jsem uvedl, tady v tomto ohledu probíhalo úsilí a stále probíhá o navýšení příspěvku na péči z jednotlivých stupních závislostí. No, a samozřejmě taky může někdo třeba považovat za zhoršení situace to, že ne všichni mají právě přístup k těm aplikacím současným mobilním chytrým telefonům na internetu, takže někdy se opravdu může stát, že si člověk nemůže vyřídit všechny záležitosti sám, potřebuje k tomu pomoc. A to je taky úsilí naší organizace, že se snažíme právě o tu přístupnost, aby nějakým způsobem ta pomoc byla dostupná pro všechny. A ještě jsem chtěl říct k té poradně na závěr – máme ještě také terénní službu. Vždy kolegyně může dojet do místa bydliště klienta, pokud se třeba klient nemůže dopravit do poradny na osobní konzultaci a potřeboval by, aby s ním někdo ty jeho potíže probral, prodiskutoval. Po předchozí dohodě a na základě dohody může kolegyně přijet i do míst, odkud je pro klienta těžké dostat se do Českých Budějovic i kvůli dopravnímu spojení a kvůli zdravotnímu stavu.
Matěj Vodička, redaktor Marek Miller byl naším dnešní dopoledním hostem. Marku, díky za váš čas a ať se vám daří, na slyšenou.
Přidejte odpověď